Albový deník. 7. Pretty Maids-Future World 1987

Zde, na blogu idnes.cz, jsem si všiml, že občas někdo publikuje svůj čtenářský deník. A tak jsem se rozhodl, podělit se o svůj deník hudební. Budu sem dávat alba, která nejen poslouchám, ale která musím mít ve své sbírce. 

Dnes chci napsat recenzi na album skupiny, která veřejnosti není tak známa, což si myslím, že je chyba. Pretty Maids pochází z Dánska. Kapela byla založena už v roce 1981 zpěvákem Ronniem Atkinsem a kytaristou Kenem Hammerem. Na svém kontě mají 14 alb a já se chci zastavit u druhého, s názvem Future World. Hned první song Future World ukazuje sílu kapely, která je schopná složit poctivý hard-rockový nářez. Ve skladbě krásně vynikají klávesy a změna poloh Atkinsonova hlasu. Dvojka We Came To Rock je další pecka, kde slyším parádní souhru všech členů. Ve třetí skladbě Love Games ubrala skupina plyn a je slyšet podobnost jejich sousedů ze Švédska- Europe. Další na řadě je Yellow Rain, kde to po pomalém začátku kapela opět rozjede. Pro mě osobně jedna z nejlepších písní na albu. Té se vyrovná i následující Loud and Proud. Skladba šlape jak hodinky a kytarové sólo ke konci vystřihnul Ken Hammer znamenitě. Rodeo je klasický bigbít. Tuhle píseň hrálo spoustu kapel na zábavách. Na východě Čech třeba skupina Motouz. Z posledních třech skladeb bych vyzdvihl pomalou Eye of the Storm. Na závěr bych chtěl doporučit živák s názvem It Comes Alive. Tento koncert nahrála kapela ke svému třicetiletému výročí ve Švýcarsku, ve městě Pratteln, v říjnu 2010. Na dvd uvidíte a uslyšíte perfektní zvuk, vyníkající výkony všech muzikantů a hlavně nestárnoucího Atkinse. Ne nadarmo si ho vybral Tobias Sammet do své Avantasie. Rock and Rollu zdar!